Architektonické vrstvy

OPORA používá vrstvenou architekturu tak, aby výpočetní engine zůstal deterministický, orchestrace v aplikační vrstvě byla explicitní a infrastruktura vyměnitelná.

Vrstva 1 — Klient (UI)

Odpovědnosti

Renderovat stránky a zachytit uživatelský záměr.
Spravovat krátkodobý UI stav (formuláře, interakce editoru).
Volat aplikační vstupní body (server actions, route handlery) bez vnášení business pravidel.

Invarianty

UI nikdy neobchází guard logiku.
UI se nestává zdrojem pravdy; perzistentní pravda žije v Projektech.

Vrstva 2 — Aplikace (use-cases)

Odpovědnosti

Implementovat workflow (vytvořit projekt, editovat, spočítat, exportovat).
Vynucovat guard logiku: autentizace → org kontext → RBAC → subscription → vlastnictví zdrojů.
Převádět externí vstupy (DTO) na doménové vstupy (validované, normalizované).

Invarianty

Veškeré zápisy probíhají přes aplikační use-cases.
Zpracování chyb je konzistentní a predikovatelné pro klienty.

Vrstva 3 — Doména (business logika)

Odpovědnosti

Definovat doménové entity a invarianty (Organizace, Projekt, Výpočet).
Implementovat deterministickou výpočetní logiku jako čistý TypeScript.
Poskytovat explicitní error typy pro doménové validační chyby.

Invarianty

Žádné závislosti na síti, databázi ani čase.
Deterministické výstupy pro deterministické vstupy.

Vrstva 4 — Infrastruktura (adaptéry)

Odpovědnosti

Perzistence dat (Prisma/Postgres).
Autentizace a správa session (Supabase).
Integrace: billing provider, pipeline pro render exportů, email, observability.

Invarianty

Infrastruktura může selhat; aplikace musí selhání bezpečně ošetřit a zobrazit.
Infrastrukturní detaily nesmí prosakovat do domény.

Průřezová témata

Observability: tracing a strukturované logy kolem use-cases a exportů.
Bezpečnost: defense-in-depth napříč middleware, aplikačními guardy a databázovými omezeními.
Verzování: verze enginu a evoluce schématu jsou zaznamenané a kompatibilní s požadavky na audit.